Kumbaya, my lord, Kumbaya!

Vykecávání se (ani to nečtěte)

30. 3. 2009 18:37
Rubrika: Žvatlání

Včera byl zvláštní den. Posun času není nic moc, ale fakticky mi nevadí (pokud mi nezkrátí spánek z 5,5 na 4,5 hodiny). Večer jsem byl Mirkou v kostele a sledoval mši. Teda, zpívalo se málo nebo falešně a ani zbožný (nebo zbožně se tvářící?) pan Schwarzenberg to nevytrhnul a nezměnil. Naopak potěšující byla hra na housle během vysluhování eucharistie (rozuměj, když si lidi šli pro hostii). Koukal jsem, jak kněz slouží mši čelem k lidem a přemýšlel, co těm odpůrcům NOMu tak strašně vadí na tomto faktu. Jsem zvyklý, že farář je čelem k lidem a nikdy mi nepřišlo, že by to mělo být jinak, proč by měl stát a mluvit do varhan? To je přeci nesmysl. Až pak mi to došlo! Oltář velký, že se sotva pod střechu tam stojí jako tapeta pro kněze.. (my prostě oltář nemáme, jak je vidět nafotce z Vánoční hry. Namísto pódia stává oltář - rozuměj stůl :-)). Velká, krásná tapeta s kouzelnou skříňkou vevnitř. Wow! A protože je nový oltář, takový ten kamenný stoleček, pak se z toho starého stává tapeta. Ale je to věc ŘKC, nevyznám se v tom, popisuji jen své pocity..

Drobný nákup, chvilku jsme si popovídali s Mirkou a pak hurá domů spinkat! Na pondělí jsem měl v plánu navštívit svou dětskou lásku na jejím pracovišti – dělá barmanku ve vykřičením domě. Mirka se na to tvářila hodně, ale spokojeně nebo nadšeně ani maličko. Na druhou stranu je dostatečně rozumná, aby něco takového nezkoušela rozmlouvat nebo (ha ha ha) zakazovat. To jsem ale netušil, že během našeho rozhovoru se Gábi asi rozškytala, vzpomněla si na mě a poslala mi SMSku „Nechceš jít plavat“? To jsem ale zjistil až poté, co jsem se s Mirkou rozloučil, když už nemám vypnutý mobil, mám vypnuté zvonění spolu s vibrováním – což vyjde nastejno, ale lidi mají pocit, že na ně nekašlete (kašlu). Zavolal jsem Gábi a domluvili jsme se, že spojíme tři věci v jednom – podívám se jak vpadá její byt po rekonstrukci, uvidíme se v neděli namísto pondělí a ještě si dáme pizzu na večeři. Bylo 19 hodin, když jsem se po více než 5ti letech vrátil na místo činu. První láska.. nebudu do toho rýpat, byt bych prakticky nepoznal, opravdu krásná práce, moc to Gábi přeju. Dokonce mi tam ani nechyběl pes bez kterého jsem si starý byt nedovedl představit (a dodnes, když jedu tramvají přes Balabenku se rozhlížím, jestli tam neběhá (co na tom, že je 4 roky mrtvý?)). O láhev vína, láhev jablečné vodky, láhev jablečného moštu a 5 vodnic později, když jsme zjistili, že poslední metro je nenávratně v čudu, my jsme opilí a překouření jsme se odebrali do hajan. Tedy já na gauč v obýváku a Gábi do své parádní ohromné postele.. Budíček o 5 hodin později, kdy jsem spal jak na vodě (starých zvyků se člověk nezbaví a i po těch létech jsem celou noc špičatil uši, jestli se maminka nevrací domů) jsme vyrazili – Gábi do práce, já domů pro ntbook. Doma jsem si ještě dvě hodinky schrupnul (konečně i pořádně) a pak tramtadá! Gumový do práce..

A protože každý příběh má mít pointu a každý dobrý skutek po zásluze potrestán, tak jsem při zdvihání kočárku do tramvaje uslyšel známý zvuk párání látky , když se mi u kalhot v rozkroku udělala 10cm díra.. radost dnešní den.. jedu domů, spát.Jak praví klasik: "díky za každé nové ráno.."

PS: Jako hádanku dávám otázky: kdo je na fotce a jakou roli Ti divní lidé ztvárňují?

 

Sdílet

Komentáře

Ctihodná "tapeta pro kněze"<br />
Seš přesnej. :(

jarda77 Na fotce se hádají Adam(Papo) a Eva(neznámá bytost), není to těžké najít na vašich sborových stránkách :-) Ale mě spíš udivuje, že jako pódium na vánoční hru používáte kazatelnu - cože :-D To si neumíte udělat takový hezký dřevěný mobilní rozkládací podium jako máme my? Přijďte se inspirovat, lamy ;-)

faun04 "Mluviti stříbro, mlčeti zlato."

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Nuvio