bratr - idol mé víry

Už jsem jednou psal, že bych chtěl být cholerikem. Dnes mám jiné přání - chtěl bych být alespoň tak dobrý křesťan, jako je můj bratr. Nejsem si jistý jestli je nutnou podmínkou pro získání titulu "svatý" (kanonizace se tomu, tuším, říká) být katolíkem, ale pokud není, navrhnu jako svatého muže hodného následování svého bratra. Ale popořadě.

Můj bratr se jmenuje Petr, je mu 22let (bude! pardon, za 15 dní) a už jsem o něm něco málo napsal. Včera definitivně odjel za prací do Telče (prý na půl roku, ale dokud platí nájem, tak ať si je tam klidně i déle) a tak se budu moct opět přestěhovat z obýváku do svého (čtěte našeho) pokoje. Tedy, mohl bych se přestěhovat, ale zatím je potřeba udělat některé dílčí operace jako je - vyprání 6ti praček prádla, vyvětrání, desinfekce koberce, přerovnání šatní skříně, vyvětrání, desinfekce koberce, vyházení odpadků, vyvětrání, desinfekce koberce, převlečení ložního prádla, vyvětrání, desinfekce lůžka, úklid CDček, vyvětrání, desinfekce koberce a na závěr snad už jenom vyvětrat a bude uklizeno. Možná, že si na to pořídím vidle a gumové rukavice.

To jsem asi nezačal šťastně, ne? No, tuhle část jeho životopisu do Říma nepošlu a pod kapitolu "hříchy mládí" ještě přihodím sklony k alkoholismu, násilí a lásku k dívkám. No, ale abych se dobral věci. Dovolím si tvrdit, že bych chtěl mít alespoň tolik důvěry l Bohu jako můj bratr. Pokud sv. František tvrdil něco o chudobě, pak můj bratr by byl františkánem jedna radost, tedy určitě by byl, kdyby nebyl ateista. V Boha dokonce ani nevěří, protože to by bylo moc pozornosti věnové, ehm, o čem že to je vlastně řeč?

Nebuďte překvapeni, ještě vydržte pár řádek, poté snad pochopíte. Není to ani týden co jsem mu volal, potřeboval probrat nějaké záležitosti kolem bytu a peněz za nájem. Už podle sborového pozdravu z 30tých let v Německu jsem poznal, že nebude ve střízlivé společnosti a sám bude přinejmenším lehce podroušen (slečna chce abych trénoval eufemismy, tak trénuji). Něžně jsem se bratra optal, za co že pije, když odemě žebrá posledních 14 dní obden peníze. Nadšeně mi vypověděl, jak poslední stokorunu z kapsy hodil do automatu, aby o pár minut později automat vybral a byl 4.000kč v plusu. Co jsem chtěl jsme nedořešili, nebyl toho schopný, o dva dny později později (tedy když se po 36ti hodinách v hospodě a 16ti hodinách spánku probral, podruhé osprchoval, takže už smrděl pouze decentně) pak byl překvapený, jak o jeho výhře vím.

Můj bratr neví co znamená "hospodařit s penězi" a zcela se v tomto směru odevzdává Pánu do rukou. Nechci říkat, že je lehkovážný, protože to by znamenalo, že nic nemá a to není pravda. Považte sami:

• kdykoliv nemá peníze, tak dostane všimné
• kdykoliv nemá peníze, vyhraje je na ruletě nebo v automatu (na ruletě to bylo jednou 20.000kč a televize k tomu, jinak bývá tak tisíc, dva v plusu)
• kdykoliv nemá peníze, pozve ho někdo na panáka
• kdykoliv nemá peníze, pozve ho mamka na oběd (to mě zve tak jednou za měsíc)
• kdykoliv kamkoliv jede za poslední prachy, vrátí se přejezený, opilý a nachází po kapsách peníze
• nerad bych zapomněl, že DVD přehrávač vyhrál tehdy, když jel za poslední peníze do Zlína fandit svému hokejovém týmu (Chemopetrol Litvínov)

Můj bratr žije životem světce - nemá nic, ale přesto se o něj Bůh stará.. Moc bych si přál mít jeho víru v to, že takhle to jde táhnout dál.