18 proti 16 a ekumena v čudu

Nechci tady otevírat téma "kdo má pravdu", jakkoliv se tomu zřejmě nevyhnu, přesto - zkuste se na to dívat s nadhledem. Díval jsem se na film Luther a tam bylo poměrně jasně řečeno, kde tkví jedno jádro sporu (nejsem teolog, pouštím se na tenký led, tak mě, prosím, nerozcupujte). Zkuste to vzít jako úvahu nad maličkou částí jednoho filmu (vřele doporučuji všem).

Mt 16, 18-19 -> oblíbený verš v ŘKC, který vysvětluje, kde bere církev svou legitimitu

18. I jáť pravím tobě, že jsi ty Petr, a na téť skále vzdělám církev svou, a brány pekelné nepřemohou jí.

19. A tobě dám klíče království nebeského. A což bys koli svázal na zemi, budeť svázáno i na nebi; a což bys koli rozvázal na zemi, budeť rozvázáno i na nebi.

Mt 16, 15-23 -> podle filmového Luthera je verš 18 naprosto nezajímavý a podružný vedle verše šestnáctého

16. I odpověděv Šimon Petr, řekl: Ty jsi Kristus, ten Syn Boha živého.

V čem je to tak zlé? Nejspíš v tom, že katolík čte verše dva, protestant pak celý odstavec, kde Pán Ježíš na jednom místě Petrovi nabídne vše a o pár veršů dále jej nazývá satanem. Podle filmové předlohy to má vysvětlení - cesta nevede skrze církev, skrze příslušnost k instituci, ale skrze uvěření a vyznání, jako to udělal. Vlastně mi to připadá jako problém vztahnutí dané události k Petrově osobě a nebo zevšeobecnění, kdy zrovna Petr vyřkne jako první, že Ježíš je Kristus a tím je mu dána moc, která je nabídnuta všem, kteří budou následovat jeho příkladu (tak vnímám, že by to řekl protestant, katolík by zřejmě řekl následovat jej").

A proč to píši? Inu, protože mě to zaujalo a nemám s kým to probrat, při psaní se mi lépe přemýšlí a tohle je, prý, pro teology, velice složité místo, které je plné informací. Zveřejňuji v plné šíři:

15. I dí jim: Vy pak kým mne býti pravíte?
16. I odpověděv Šimon Petr, řekl: Ty jsi Kristus, ten Syn Boha živého.
17. A odpovídaje Ježíš, řekl mu: Blahoslavený jsi Šimone, synu Jonášův; nebo tělo a krev nezjevilo tobě, ale Otec můj, kterýž jest v nebesích.
18. I jáť pravím tobě, že jsi ty Petr, a na téť skále vzdělám církev svou, a brány pekelné nepřemohou jí.
19. A tobě dám klíče království nebeského. A což bys koli svázal na zemi, budeť svázáno i na nebi; a což bys koli rozvázal na zemi, budeť rozvázáno i na nebi.
20. Tedy přikázal učedlníkům svým, aby žádnému nepravili, že by on byl ten Ježíš Kristus.
21. A od té chvíle počal Ježíš oznamovati učedlníkům svým, že musí jíti do Jeruzaléma, a mnoho trpěti od starších a předních kněží {biskupů} a od zákonníků, a zabit býti, a třetího dne z mrtvých vstáti.
22. I odved ho Petr, počal mu přimlouvati, řka: Odstup to od tebe, Pane, nikoli nestanese tobě toho.
23. Kterýžto obrátiv se, řekl Petrovi: Jdi za mnou, satane, ku pohoršení jsi mi; nebo nechápáš těch věcí, kteréž jsou Boží, ale kteréž jsou lidské.

Zdroj: http://www.etf.cuni.cz/~rovnanim/bible/k/Mt16.php