O vidění světa ze dvou perspektiv

Přemýšlejte se mnou! Ať na to nejsem sám.. Text od mentora a oponenta Jana Kuchaře (zde např. založil diskuzi Svatý Růženec, kde se lidé ze signálů modlí) k zamyšlení se..

1. Náboženství Boha
Východiskem je dokonalý Bůh. Bůh stvořil tento svět a všechny tvory v něm, a mezi nimi i člověka. První člověk, Adam, ale přestoupil Boží příkaz, odmítl to, k čemu byl stvořen, tj. spáchal prvotní hřích. Jeho následky si neseme my všichni jeho potomci jako dědičný hřích, který způsobuje naše tíhnutí ke zlému. Člověk se musí především ptát: čím já jsem povinen svému Stvořiteli, bez něhož bych vůbec nebyl? Sám si z bahna hříchu pomoci nemůže. Hledá ale a s pomocí Boží i nachází pravdu, kterou přijme proto, že je zaštítěna autoritou Boha, který se zjevuje (a toto přijetí pravdy se nazývá víra): že se díky Kristu může znovu "líbit Bohu" a jak. Člověk touží po Bohu a to ho vede k tomu, aby se stal členem Církve, která je tajemným Tělem Krista na tomto i na onom světě. To i když nepředstavuje aktuálně žádné společenství, ba i přes možné pronásledování od představených téže Církve, jaké zažil třeba sv. Jan od Kříže, Jakub Savonarolla nebo v nejnovější době abp. Lefebvre.

2. Náboženství člověka
Člověk sám sebe shledává jako svobodného tvora, který má pro svůj původ velikou důstojnost a mnohá práva. V lepším případě si je vědom jisté zodpovědnosti za výkon těchto práv. Ptá se: co mi ještě k tomu všemu, co mám, může přidat Bůh? (Nebo v lepším případě: může ze mě Bůh učinit lepšího člověka?) Nezřídka si odpoví: nic, nemůže. Je-li mu těžko, tápe-li, cítí-li se jako špatný člověk, může odpovědět třeba: útěchu, naději, smysl žití. Víra je pak pocit, který dává útěchu/naději/smysl života/cokoliv. Volí si společenství, které mu přináší největší radost, kde má přátele apod., pak víceméně libovolně přijme konfesi ("pravdu") daného společenství. Když ho společenství zkouší zatížit nějakými příkazy, může se vždy odvolat na své svobodné svědomí, nebo si zvolit společenství jiné, odvolávaje se na náboženskou svobodu.

Snahou je vypíchnout dva póly bez zřetele k tomu, že cesta každého člověka je mnohotvárná a složitá.