A je to tady zase.. protestant se zamýšlí nad katolickým učením. Kdo chceš, hoď kamenem, kdo nechceš, strč ho do kapsy, čti a přemýšlej.
Takže postupně, budu se přitom odrážet o patero církevních přikázání a katechismus:
- všichni jsou vyzýváni, aby chodili k svatému přijímání (paragraf 1384: Pán se k nám obrací s naléhavou výzvou, abychom ho přijímali v eucharistické svátosti: „Amen, amen, pravím vám: Když nebudete jíst tělo Syna člověka a pít jeho krev, nebudete mít v sobě život“ (Jan 6,53).) a patero církevních přikázání: 3. ASPOŇ JEDNOU ZA ROK PŘIJMOUT TĚLO KRISTOVO, A TO O VELIKONOCÍCH
- existuje doporučení církve, aby každý šel ke zpovědi minimálně jednou za rok - opět patero církevích přikázání: 2. ALESPOŇ JEDNOU ZA ROK SLAVIT SVÁTOST SMÍŘENÍ
- existuje bod katechismu, (paragraf 1385: Kdo si je vědom, že se dopustil těžkého hříchu, musí přijmout svátost pokání, dříve než přistoupí k přijímání) takže je zde podmínka vědomý a těžkého hříchu společně s tím, že obě svátosti jsou doporučovány podle patera církevního přikázání stejně..Katechismus pak (paragraf 1389: Církev ukládá věřícím, aby se o nedělích a svátcích účastnili božské liturgie a aby přijímali alespoň jednou za rok eucharistii, pokud možno ve velikonočním období, a aby na ni byli připraveni svátostí pokání. Církev však vřele doporučuje věřícím, aby přijímali eucharistii v neděli a ve sváteční dny nebo ještě častěji, ano i každý den.) nabádá k častému přijímání eucharistie.
A nyná k jádru pudla - pokud někdo chodí k přijímání celý rok a ke svátosti smíření jen jednou ročně, pak tím vlastně říká, že za celý rok neudělal ani jeden těžký hřích. Wow! Smekám.. Nicméně si dovolím připomenout 1 Jan 1,8.10 „Říkáme-li, že jsme bez hříchu, klameme sami sebe a pravda v nás není. … Říkáme-li, že jsme nezhřešili, děláme z něho lháře a jeho slovo v nás není.“
Tak a nyní jsme u jádra pudla - církev říká, že o hříchu musíš vědět, abys k přijímání nesměl jít. Bible říká, že hřešíme všichni a měli bychom si toho být vědomi. Takže já se ptám - jak dlouho si myslíte, že vydržíte po zpovědi bez těžkého hříchu? (své tipy pište do komentářů) a jak často vedle toho chodíte ke zpovědi? (své odpovědi klidně napište také) a skutečně vás nepálí ten rozdíl?
Jen pro motivaci a inspiraci, jeden bod z Tomáškova katechismu: 97. Kdo přijde do pekla? Do pekla přijde, kdo zemře v těžkém hříchu.
No, já tam nic o vědění nebo nevědění nevidím. Prostě kdo zemře v těžkém hříchu, jde do pekla. Tečka. Nazdar. Vymalováno. Boha neukecáš a pokud se hodláš spoléhat na to, že jsi ve velice specifické situaci, tak Ti jen přeji hodně štěstí.. být katolíkem, raději chodím ke zpovědi o něco častěji a jsem připraven.
PS: Nechci zde řešit lidi nelitující a nesnažící se změnit fakt, že těžce hřeší..
Jayef: "Jestliže těžký hřích úplně ničí v lidském srdci Boží lásku a jestliže zbavuje člověka posvěcující milosti, pak je jasné, že 1) stačí jeden jediný smrtelný hřích, 2) takový člověk prostě do nebe nemůže."<br />
To je právě to kruté, co nedokázal například Luther přijmout. A nad čím zůstává rozum stát i mně. Že bez ohledu na to, co jsi udělal dobrého, stačí jednou těžce zhřešit a je s tebou konec. Dokud se nesmíříš s Bohem cestou, kterou ustanovila katolická církev - ušní zpovědí.<br />
<br />
"Čas milosrdenství končí v okamžiku smrti.<br />
Určitě? Přece po smrti se můžeš dostat do očistce. A pobyt v něm ti můžou ukrátit přímluvné modlitby či odpustky - to není milosrdenství? Boží milosrdenství podle mě nekončí po smrti. A církev přece nevylučuje mimořádné cesty, kterými Bůh může člověka spasit. Akorát o nich nic nevíme. Ale možná se pletu. Kdyžtak mě oprav.
"čas milosrdenství končí v okamžiku smrti" - v případě těžkého hříchu ano, ale s časnými tresty se ještě dají dělat různé věci.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.