Kumbaya, my lord, Kumbaya!

Osvětlení neumětela..

4. 2. 2010 12:41
Rubrika: Konfesní úvahy

Tak jsem se o sobě lecos dozvěděl, například toto: „Papo, připadně mi, že o tom i něco víš, že máš něco přečtené, ale že trošku nechceš pochopit, jak to ten druhý myslí. A zároveň nechceš osvětlit některé věci tak, aby je ten druhý lépe pochopil. Jsme na blogu, ne na teologické konferenci." http://sumetz.signaly.cz/1002/je-opravdu-buh-nevymysleli-2#k68

Dovolil bych si poznamenat, že NEJSEM theolog, dokonce NEJSEM katolík a také NEJSEM dokonalý a bezchybný věřící, spíše naopak. Přesto si dovolím sepsat postupně své prokousávání se vírou. Byl jsem pokřtěný jako protestant, pak jsem téměř odpadnul, následně se trochu chytnul, poznal katoličku, chytnul se více, zjistil si něco o nauce ŘKC, zajel na DCŽM Ktiš a chytnul se ještě více. Tak nějak by to vypadalo v zrychleném přehrávání. Přepněme na větší míru detailu a zpomalme.

A - nejprve jsem zjistil, že je něco jako křesťanství a co to asi tak znamená (trocha historie, že je Bible, desatero, modlitby, vyznání víry a takové ty věci)

B - poté jsem začal zkoumat strukturu a obsah katolické nauky (A že toho je dost a dost!). Člověk postupuje opět logicky a postupně, takže historie, Bible, desatero, modlitby, vyznání víry, svátosti)

C - našel jsem spoustu zajímavého, např. tahle tabulka teologických jistot. Překládám ji z angličtiny, tak mi, prosím, odpusťte nepřesnosti:

1. DE FIDE Božské zjevení s nejvyšším stupněm jistoty, je neomylné

2. FIDES ECCLESIASTICA Církevní učení o kterém s konečnou platností rozhodl učitelský úřad Církve, je neomylné

3. SENTENTIA FIDEI PROXIMA Církevní učení obecně přijímané jako božské zjevení, ale není definováno učitelským úřadem církve

4. THEOLOGICA CERTA Neschválené církevní učení, které lze vyvodit z zjevení

5. SENTENTIA COMMUNIS Obecné učení v rámci teologického bádání

6. SENTENTIA PROBABILIS Učení s nízkou míru pravděpodobnosti

7. OPINIO TOLERATA Názory tolerované uvnitř Církve, jako např. legendy

D - začal jsem se zajímat o kořeny své vlastní víry, nauku atd. atp.

Tak a nyní k tomu, o co šlo v našem sporu. Shodli jsme se v tom, že víra a vzdělání v nauce jsou dvě propojené nádoby. Čím více věřím, tím více je pro mě učení církve zajímavé. A čím více toho pochopím a přijmu za své, tím více hořím (to tvrdím já, klidně do mě). Problém nastává tehdy, když někdo říká, že stačí hořet a vzdělávání se je jaksi sice důležité, ale nemusí se přehánět už proto, že lidé ponoření do hloubky učení ztrácí nadhled (a s tím bych souhlasil, že je to těžší a těžší), resp. ochotu a způsobilost vjadřovat se v nepřesných obrazech a vyjádřeních.

Pokud se bavíme o vzdělávání se ve víře, musíme si nejprve stanovit cíle, proč takovou věc vlastně dělat? Důvodů vidím hned několik - prohloubení vztahu s Bohem; zvýšení šance na obhajobu své víry; snaha zjistit, jestli vůbec věřím dané konfesi, ke které se hlásím resp. vyjasnění si vztahu k postojům své církve".

Víra je ctnost, kterou přijímáme za pravdu to, co Bůh zjevil. K tomu musíme vědět to, co Bůh zjevil, to je jasné, jinak bychom to nemohli přijmout za pravdu.

Nyní si sepišme prostředky, které máme - spolča, kázání, katecheze, duchovní obnovy, Bible s výkladem, katechismus (těch je několik v různých stupních složitosti), kanonické právo, Denzinger (ha ha ha) a také spousty knížek k mnoha tématům - Lectio Divine, 5 jazyků lásky, Rady zkušeného ďábla, Mravouka (Reginald Dacík), Věrouka (dr. Kašpar), atd. atp.

Takže abychom si rozuměli v čem si nechci rozumět - podívejte se na tabulku a zamyslete se, které prostředky vedou ke znalosti jaké úrovně a zároveň, která z těch úrovní je pro katolíka nejvíce závazná. Samozřejmě se můžeme dohadovat o "důležitosti pro praktickou víru" ale to je, obávám se, až podružné. Je to jako byste chtěli žít v socialistické rovnosti a nepraktikovat (nehlásit se) k znárodňování. Už chápete? Jsou věci, které jsou více a které jsou méně základem. Setřiďte si nejprve priority. Pokud je vaší prioritou žít vztah s Bohem, tak si dříve či později položíte otázku, zda jej žíjete správně. K tomu nahlédnete do "zdrojů" vašeho společenství a zjistíte co to znamená a obnáší být členem společenství. Copak lze v katolictví odtrhnout víru od Církve? Nelze!

Určité vzdělání je nezbytnou součástí víry (řekl bych podle věku v rozsahu patřičného katechismu). Hlubší vzdělávání je povinné pro toho, kdo má vyšší vzdělání světské, nebo ho potřebuje pro obhajobu víry apod.

Závěrem se zeptám - PROČ být členem společenství, kde si vybírám co se mi líbí? Kde nepříjímám celistvě hodnoty společenství? Přijde mi povrchní souhlasit s půlkou a druhou půlku zanedbávat.

A ještě větším závěrem - prohlubování znalostí nemusí nutně vést k hlubší víře, ale určitě je to dobrá cesta k poznávání Pravdy.

(kurzivou poznámky mého oblíbeného cenzora a oponenta, dík moc!)

Sdílet

Komentáře

Papo Jashar: Jsem tu, abych sloužil..

Papo http://revue.theofil.cz/krestanske-pojmy-detail.php?clanek=1247

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Nuvio