Kumbaya, my lord, Kumbaya!

Dopis katolickému týdeníku

30. 3. 2010 11:31
Rubrika: Žvatlání

Po odpovědi z Katolického týdeníku jsem přeformuloval svý výtky:

Problém článku je v tom, že nejprve pan Hučín jen s obtížemi odpovídá na otázky, které jsou mu kladeny a stále připomíná chyby církve, na což se jej nikdo neptá (problém první a druhé otázky). Problém celého článku je v tom, že je veskrze negativním vymezením se vůči extrémům a tím ztrácí na své vypovídací hodnotě a jeví se tak, že SČS je extrémistická skupina verbující nic netušící (nesvéprávné) děti. Církev pak jako skupina asexuálních celibátníků (jakkoliv celibát tam není zmíněn ani jednou). Moje zpětná vazba tedy je - prosím, nenechte hovořit lidi o extrémech, aniž by zmínili pozitiva mainstreamu, protože je to zavádějící a zdá se, že mainstram a pozitiva neexistují. Jakkoliv další stránka byla o SČS (jsem si toho vědomý).

_________________________________________________________________________________________

Vážená redakce,

na internetu jsem četl Váš (rozhovor Tomáše Kutila) rozhovor s psychologem Jakubem Hučínem a zarazilo mě, co všechno je katolický týdeník, který je distribuován v katolických kostelech, schopen otisknout.

V rozhovoru psycholog JakubHučín na adresu úskalí SČS říká:

Takový typ slibu vnímám jako snahu vytvořit nějaký ideál, což ale vždy nakonec vede k tomu, že ti, kteří se ho snaží za každou cenu naplnit, končí ve tvrdosti a necitlivosti k sobě, k druhým, v pocitech selhání, viny. Nemusím ani říkat, že nic z toho mladého člověka nerozvíjí. Mladí lidé jsou otevření ideálům a dospělí by toho neměli zneužívat. Ne nadarmo se říká, že čím vznešenější ideál, tím krvavější ve svém prosazování.”

Dovolím si poznamenat, že členové SČS (společenství čistých srdcí) pouze veřejně prohlašují, že budou dodržovat učení katolické církve v oblasti mravů a zároveň se budou modlit za všechny, kteří tomuto učení chtějí dostát.

Otázkou je, proč Katolický týdeník poskytuje prostor lidem, kteří veřejně označují katolickou nauku za nauku “která mladého člověka nerozvíjí” a nauku, jíž “dospělí zneužívají mladé lidi”. Nevadí mi kritika typu “v církvi je problém o sexualitě hovořit” popřípadě “čistota je tak často zaměňována s asexualitou”, nicméně tvrzení, že “k podobným slibům není člověk není ještě zralý” pro mě znamená jediné – že by snad ani rodiče neměli nechávat své děti křtít, aby je nezavazovali katolickou morálkou, protože podle psychologa Jakuba Hučína vždy povede pouze k “tvrdosti a necitlivosti k sobě, k druhým, v pocitech selhání, viny.

Mohli byste mi tento dotaz, prosím, zodpovědět?

Samozřejmě, že psycholog Jakub Hučín nenabádá k „dělání si co chce“ ale k učení církve se vyjadřuje skrze SČS zřetelně a jasně. Jedním z možných závěru tedy je, že psycholog Jakub Hučín nezná katolickou nauku (zná pak vůbec církevní praxi?) a neví nic o SČS.

Navrhuji tedy, aby psycholog Jakub Hučín uvedl své výroky na pravou míru, nebo se za ně omluvil.

S přáním Božího požehnání pro Vaši práci,

Pavel Duchan

katechismus se zabývá touto problematikou například v paragrafech 2331-2400, 2520-2533

rozhovor zde: http://www.katyd.cz/index.php?cmd=page&type=11&article=7094&webSSID=c01203d128a98dbb116e88cad7d624f5

tento dopis si dovolím zveřejnit na svém osobním blogu papo.signaly.cz

 

Sdílet

Komentáře

Jayef O tématu jsem napsal na svůj blog:<br />
<a href="http://jayef.signaly.cz/1004/cistota-a-bozi-bazen#novyKomentar" target="_blank">http://jayef.signaly.cz/1004/cistota-a-bozi-bazen#novyKomentar</a>

MiroslavKratochvíl S odvahou proti proudu<br />
<br />
Před několika týdny se v KT č. 13 a 15 věnovala pozornost Společenství čistých srdcí (SČS) a pohledu církve na otázku sexuality a čistoty. Rád bych připojil svůj názor. Protože se shoduje s tradičním pohledem církve, asi nikoho nepřekvapí. Přesto si myslím, že některé může povzbudit a mnohým může být k užitku.<br />
Čistotu vnímám jako dar. Zvláště dnes je třeba, aby tu byli ti, kdo o ni usilují. Církev vždy měla čistotu v úctě a věřící k ní povzbuzovala. Snaha o čisté srdce se netýká jen některých. Každý pokřtěný je zván, aby v tomto směru spolupracoval s Boži milostí a vydával světu svědectví.<br />
A čeho všeho se čistota týká? Katechismus katolické církve nám upřesňuje, že slovy "čistého srdce" jsou označováni ti, kteří uvedli svůj rozum a svou vůli v soulad s požadavky s Boži svatostí, a to především ve třech oblastech: 1. v lásce, 2. v čistotě neboli sexuální počestnosti, 3. v lásce a v pravověrnosti ve víře (srov. KKC 2518). Z to

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Nuvio