Kumbaya, my lord, Kumbaya!

Individuální přístup

20. 8. 2010 8:53
Rubrika: Žvatlání

Snad z toho bude jen krátká noticka, jak plánuji. V dnešní době se čím dál tím větší oblibě těší tzv. individuální přístup. Platí to prakticky o všech oborech - každý člověk je jedinečný, každý má své jedinečné zkušenosti, každý má svou jedinečnou povahu, každý je inteligentní svým způsobem, takže se něco učí rychleji, něco pomaleji a to by se mělo individuálně zohledňovat a vůbec - respektování jedince je alfou i omegou.

Jenže jak tuto jedinečnost zohlednit při chápání hříchů? Jak můžeme říct, že ten či onen zhřešil, když neznáme jeho minulost, jeho způsobilost a vůbec - lze vůbec člověka za hříchy odsuzovat, když nevíme, zda-li není v té či oné oblasti deformován např. geneticky? (tady se můžeme bavit o dědičných sklonech s závislostem, vzorech chování v rodině, které jako dítě individuálně přejímá, atd. atp.). Můžeme vůbec soudit? (Bible říká, abychom nesoudili).

Osobně si myslím, že můžeme. Nikdo z nás nežije dokonalý život, ale každý z nás by měl sám sebe soudit přísně a spravedlivě. My jako první bychom měli vědět, zda jsme zhřešili nebo ne (od toho bychom si měli pěstovat svědomí), nebo ještě jednodušeji - víme, kdy jsme nezhřešili a zbytek můžeme snadno považovat za hřích. Je to černobílé, ale soudíme sami sebe s cílem ne sebemrskačství, ale sebezdokonalením. Ve světle takového přístupu je pak snadné přijmout jakoukoliv kritiku, která nezohledňuje "individuální starosti", protože jen těžko může překvapit.

U lidí ve svém okolí, kteří se zastávají ostatních jako "specielních případů" (ale že jich je!) si nikdy nejsem jistý, jestli to dělají z upřmné snahy zastat se někoho nebo z osobního doufání, že na ně bude metr také méně přísný.Stejně tak u lidí, co rádi vzkřiknou "to je hřích" zda to dělají z lásky k druhému, aby se z toho poučil nebo pro vědomí vlastní nedokonalosti v snaze dostat na svou nedokonalou úroveň co nejvíce lidí.

SOUHRNEM: Pokud sami sebe vychováváme bez lhaní sobě sama, kritika či soudy druhých by nás neměly překvapit..

Sdílet

Komentáře

Vojtěch Hýbl (VVRH) Bratře Trabi, jsem rád, že jste o mě docela informován. Asi mě donutíte si více některé věci nastudovat, abych nebyl tak povrchní. Každý se učíme a je to dobře. Asi jsem Vás pořádně naštval. I to je dobře, protože aspoň víte, kde máte hranice lásky k blížnímu. Končí prostě tam, kde Vás blížní štve. Abych Vás uklidnil, už se ve Vás dále babrat nehodlám, protože to nemá cenu. Když si čtu Vaše příspěvky, vždycky se tomu usmívám. Snažte se hledět na každého s kým komunikujete tak, jako by s tím člověkem měl komunikovat Ježíš. Ikdyž styl kázání sv. Jana Křtitele "zmijí plemeno", také není špatný, ale musí se umět. Nebojte se, jste mnohem dokonalejší než sv. Jan Křtitel.

Vojtěch Hýbl (VVRH) Jinak za věcné omyly se omlouvám. Nejsou dány neznalostí věci, ale takovou mou povrchností, nemám ve zvyku se moc babrat v jádru věci, takže na všechny příspěvky jsem reagoval hned, aniž bych si některé věci ověřil, a to je chyba, protože pak matu i další čtenáře. Pro příště si tedy dávám předsevzetí v diskusi o tradičních věcech, že budu mít po ruce příslušné dokumenty. Vím, kde to mám hledat, když už ne ve své hlavě. Zatím jsem v tom postoji, že při diskusích hledání v dokumentech zdržuje, ale aby byla diskuse věcná, je lepší se občas zdržet, by se zbytečně nehřešilo. <br />
<br />
Tak se tedy omlouvám a mám prosbu: Zanechme dalších zbytečných hříchů a věnujme se radši tématu diskuse. To totiž nebylo o tom, o čem jsme se hádali.

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Nuvio