Zištné a materiální děti

Tak jsem dnes rádno otevřel oko, popustil uzdu závislosti, zapnul počítač, zívnul, naťukal heslo a otevřel zprávy - konkrétně portál idnes.cz a rozklikal si, šouraje se pro kartáček, některá okna se zprávami. Asi nejvíce mě po ránu zaujal článek s nadpisem "Jak dostat dítě do školy? Zvyšte mu kapesné a kupte nové oblečení" pojednávající o motivačních možnostech pro děti.

Článek má pravdu, fantasktně znějící mi připadají "dobré a pravé" důvody - zvýšit každý rok kapesné (10 korun za ročník týdně - akorát dost na to, abyste v 5té třídě měli na cigára) a koupit oblečení a doplňky, aby dítě bylo "in". Samozřejmě článek hned spěchá s další dobrou radou - pokud dítě něco dělat nebaví a chce dělat něco jiného, nedržte ho u ničeho, prostě ať si dělá co chce, dokud dělá.

Článek je pak zakončen pro mě jen těžko uvěřitelnou větou: "Jsou to všechno trochu zištné a materialistické důvody k radosti, ale takové jsou i naše drahé děti. Tak jim tu školu trochu oslaďte."

A je to tady, prasklo to! Naše děti (ne tedy moje) jsou zištné a materialistické. Marně přemýšlím proč. Že by to viděly doma? Ve škole? Doma u koho? U rodičů? Ve škole u spolužáků, ale opět - Ti to vidí kde? Doma - u rodičů. Závěr článku tedy říká - pokud jste náhodou do tohoto okamžiku byli vzorní rodiče a vaše dítě ještě není jako ostatní zištné a materialistické jako ostatní děti, rychle mu pomozte, aby nevyčnívalo trapně z řady a ostatní neměly dobrý příklad.

Je mi smutno, jdu pracovat..