Žert, který mě nerozesmál

Nevěděl jsem, že Kunderův Žert byl zfilmován. Narazil jsem na něj na youtube náhodou (zájemci stačí zadat do vyhledávání "1968 - Žert") a pustil si jej před spaním. Dobře se mi nespalo. Nevadí mi drsné scény, ani když s člověkem ve filmu zatočí - ten člověk je mi lhostejný, je právě tak skutečný, jako cokoliv, co si vymyslím.

Co mě rozesmutnilo je má neznalost. Ústřední zápletkou je pohled, který říká: "Optimismus je opium lidstva! Zdravý duch páchne blbostí. Ať žije Trockij!"

Naprosto chápu, že ten dopis má zesměšnit vše v co dívka věří, ale co vlastně říká? Optimismus je opiem lidstva -> tuhle jedinou umím rozluštit. Optimismus, idealismus, nadšení a to vše v bezbřehé naivitě jsou zarámované do Marxova výroku "náboženství je opium lidstva", který byl vždy vykládán jako výrok nelichotivý.

Kam je ale vložen výrok "Zdravý duch páchne blbostí"? A kdo byl Trockij? Nevím, neznám. A když vidím, jak krásný je onen optimismus, kterým mladá dívka září (určitě se to bude líbil Maroszovi, ten má rád takovéto projevy), jak je chytlavý, tak se ptám - proč se nepoučíme z dějin? Proč mi nikdo nekřel a nevysvětlil, jaká zhouba zde byla a z jakého nadšení vytryskla? Proč se nechceme učit z naší historie? A je něco zpřed 60ti let vůbec historie? Babička už žila, děda také, pro ně to je přeci součást jejich mládí..

Říkalo se: "HISTORIA MAGISTRA VITAE", ale my si to raději překládáme jako "opakování je matka moudrosti" než "minulost učí život". Jen hlupák se učí z vlastních chyb. Člověk moudrý se učí z chyb druhých.