Občas mám strach, že Péťa přišel o schopnost porozumět tomu, co mu říkám. Nebo že přišel o sluch, protože nereaguje vůbec. Nejhorší vůbec by bylo, kdyby začal být chytrý po mně. Naštěstí doma máme takový malý test sluchu, pozornosti a inteligence v jednom. Jmenuje se "myčka". Test probíhá takto:
Dítě, volně se hemžící po bytě necháte být, zajdete do kuchyně, otevřete myčku a začnete do ní skládat nádobí (nebo to nádobí vyndáte ven, funguje obojí). Jako první se ozve Ticho. An...o, to Ticho s velkým "T", které nikdy nevěští nic dobrého. Pak se ozve zvuk velmi rychle lezoucího dítěte směrem ke kuchyni. Následuje zkoumavý pohled do kuchyně a zuřivý finiš (to už je zvuk jaký MUSELO vydávat Zavazdlo, truhla z myslícího hruškovníku v knihách Terryho Pratchetta, a to mělo nožiček mnohem více, než má Péťa) a už stojí u myčky, hýbe s košíky a osahává nádobí.
Ale co je hlavní - já vím, že je chytrý po mamince, dobře slyší a pálí mu to. A tak na mě jen házel okázale bobek, když jsem nechtěl, aby cucal kola od kočáru. Svět má zase svůj řád.
Tisice malych nozicek... Zaujimave je, ze miera zavazadlovitosti, co sa dupotu tyka, sa nezmenila, ani ked mrne zacalo chodit len po dvoch
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.