Kumbaya, my lord, Kumbaya!

Ráno budiž odehnáno!

13. 2. 2017 9:20
Rubrika: Žvatlání

  Možná to nebyl zase tak dobrý nápad. Ukázal jsem Péťovi, že blikat se dá třeba hodinkama co mám na ruce, diodama na powerbance a lampičkou na nočním stolku v bláhové naději, že se ráno zabaví a nebude hledat mobil, který taky umí "blik".

  Naříklad dnes ráno - už dva týdny jsem neplaval, takže i když jsme šli spát po půlnoci, tak jsem se nadšením a těšením vzbudil kolem páté hodiny ráno a nemohl dospat. V 5:40 zazvonil budík a já jsem si šel rychle vyžehlit košili a hurá plavat! Košile téměř vyžehlena, když slyším "eeeee" a vidím Péťu, jak si prohlíží kumbál, který je normálně zavřený. Vypadal, jako by měl Vánoce, kterým rozumí (narozdíl od těch prosincových). Zabalil jsem si věci na plavání, Péťu přiložil do postele k mamince a chtěl se oblékat, když se za mnou opět ozvalo "eeeee". Miluji ho, miluji ho, miluji ho..

  Tak jsme šli spinkat spolu. Oba. Vydrželo mu to asi 20 minut. Pak vstal, slezl z postele, doťapal k lampičce a se slovem "blik" ji rozsvítil. Zřejmě chtěl pozornost, kterou jsem mu nebyl ochotný věnovat, snažil jsem se spát jak to jen šlo, ale Péťa se nevzdal. Vzal lampičku, dal ji na postel a bliknul mi přímo do očí. Co na tom, že zavřených. "blik"!

  Do háje zeleného! Já věděl, že se mi ještě vrátí, že táta byl ve straně. Ale že se mi to vrátím StBáckým výslechem v půl sedmé ráno, to by mě ani ve snu nenapadlo. Snažil jsem se mu ukázat, že led diody na powerbance jsou tichá a milá zábava, nicméně Péťa se ošálit nenechal. Buď lampičku do očí nebo zvuk "eeeeeeeeee", který umí být protivnější než zvuky manželské vášně u sousedů.

  Když se Péťa nedíval, dal jsem lampičku spinkat. Prostě jsem ji vytáhnul ze zásuvky. Táta byl spokojený, Péťa vůbec. Chvíli zkoušel pofňukávat na straně maminky, ale jeho zkušenost mu dopředu řekla, že je to blbost. Dřív by vzbudil celý barák, než by maminku rozhýbal k akci, tedy po ránu. Takže zpět k tátovi se zbraní od dědečka (ano, toho co jsem ho zmiňoval výše) - káčou. Rachtající zvuk kovu s Péťovo táhlým "eeeeeeeee" mě vyhecoval k poslednímu zoufalému pokusu. Zkusil jsem Péťovi káču sebrat a uložit ho spinkat mezi nás.

  Nevím proč si pamatuje takové věci, jako že mobil ráno schovávám pod polštář. Prostě si ho vzal. Takže jsem nejenom snášel výslech s lampičkou zbytečně, musel poslouchat zvuk soulože kostlivců na plechové střeše (protože takový randál ta káča v rukách dítěte opravdu umí), ale nakonec jsem přišel i o mobil. Chjo.

Tak jsme vstali.

Sdílet

Komentáře

veruska-m Nicméně velmi oceňuji Tvé nasazení při péči, je to fajn, když se tatínek (s radostí ;) ) zapojuje.

Papo @veruska-m Já nad tím dost přemýšlel a dospěl jsem k názoru, že nejlepší je zapojit se hned. Stane se to samozřejmým pro mě i pro dítě. Ale hlavně - neexistuje pak žádný důvod (kromě chtění táty), kdy se začít o to dítě starat. To dítě vyroste i bez péče "táty z fotky".

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Nuvio