Mobilní úcta

Mobil, kecafon, pfoun - určitě je mnohem výrazů, které tento přístroj popisují, já osobně mu prostě říkám mobil. Není to jen tak ledacos! Sami si řekněte, když někam jdete, byť jen na skok, které věci si sebou vezmete? Peněženku, klíče, mobil. Dříve lidé nosili hodinky, mnozí je sundavali jen na spaní, dnes sebou lidé nosí mobil. Typ mobilu, obsah mobilu, popřípadě "kolik mám účet" jsou mnohdy rozpoznávací znaky, na kterých mnohdy záleží lidem více než na povaze člověka. Moderní člověk by prostě měl být "frikulín" - free, cool a in (pro ty, jenž nevládnou jazykem anglickým si dovolím opis - nic neřešit, bejt hustej a hlavně vědět co se nosí a co právě frčí) a jedním z měřítek je jistě mobilní telefon.

Mobilní telefon je zařízení, které je nezbytné proto, abych mohl vykonávat své povolání. Nemám jiné číslo, vyřizuji z něj osobní i pracovní záležitosti. Mobil nosím vždy řádně při sobě, odkládám jej pouze pokud jdu na trénink, zvonění vypínám prakticky jen v kostele, během divadelního představení nebo v kině mám mobil nastavený na pípnutí a vibrace. V noci mobil nevypínám, protože mi na něj volají také klienti, kteří žijí za "velkou louží". Ono, když Vás probudí řev mobilu v půl třetí v noci, tak to není žádná slast, obzvláště pokud musíte pohotově reagovat, mnohdy zapnout ntbook a pak ještě hodinu řešit nějaké emaily. Ne, nestěžuji si, svou práci mám rád a neměnil bych. Učí mě poznávat lidi, odhadovat, být stále ve střehu a tříbí mi argumentaci, logiku a uvažování. Měnil bych snad jen za pozici vedoucího projektu, která by mě naplňovala ještě o kousíček více.

Včera jsem si uvědomil, jak třídím lidi. Není to podle barvy pleti, vyznání, sexuální orientaci, bydliště, paradoxně lidi dělím do skupin podle mobilu. Připadá vám to povrchní? Ale ne... ne podle jejich mobilu, podle svého mobilu.

1 - mobil na stole -> pokud si během hovoru s někým vyndám mobil na stůl, pak mi je daný člověk pro ten který okamžik ukradený. Vlastně jenom tlacháme, aby řeč nestála. Konverzace se točí kolem přítelkyň, slečnách, které jsme viděli, politice a počasí. Mobil na stole symbolizuje, že očekávám, až mě někdo vyruší, nijak mi to nebude vadit, protože jsem do hovoru zabrán asi jako Bůh vykoupal lid izraelský v Rudém moři.

2 - mobil v kapse, zapnutý na vibrování -> danému člověku věnuji pozornost, jsou zde otázky, které chci řešit a mít svobodu volby, jestli náš rozhovor přeruším, kvůli hovoru či SMSce (se zapnutými výstrahami na emaily mi chodí tak 5 SMSek do hodiny), nicméně ani tak mi nevadí, že jsem na vteřinu vyrušen, abych si uvědomil, jak mobil vrní, jestli je to volání a nebo SMSka.

3 - mobil zapnutý na vibrování mimo můj dosah -> s tímto člověkem si mám co říct, budeme řešit věci, které jsou osobního charakteru, budeme si navzájem naslouchat, jsou to lidé, kteří jsou mi velice blízcí a je jich jen hrstka. Nezáleží na tom, proč se s nimi scházím, chci je vyslechnout, nicméně jsem ochoten povolit v pozornosti, na chvíli opustit téma, pokud jej protějšek přeruší jako první (odskočí si, telefonuje, atp.)

4 - mobil vypnutý -> marně hledám jiného člověka, kromě přítelkyně, se kterým vypínám mobil. Kdyžtak se mi připomeňte. Pokud vypnu mobil, říkám tím - jsem tu jenom pro Tebe, budu se Ti věnovat na 100%, zajímáš mě, zajímá mě každý Tvůj nádech a pokud je náš rozhovor přerušen, přemýšlím nad tím co říkáš. A vzpomněl jsem si! Při hovorech s Romanem Dvořákem o víře jsem mobil vypínal.

Sociální dělění společnosti podle mobilu... Ne, nejsem na mobilu závislý, nepotřebuji jej kontrolovat co 5 minut, jen jsem se chtěl podělit o něco, co jsem vypozoroval u sebe sama. Schválně si všimněte, jak lidé reagují na mobil, když s vámi hovoří. Zřejmě budete překvapeni, jak málo si dnes, pokud bych svou stupnici aplikoval na lidi jako celek, lidé naslouchají...