Musíš! Je to Boží přikázání

Tato úvaha mi přišla do vzkazu, autor(ka) si nepřál(a) být odhalen(a), nicméně bylo mi umžněno, abych to vystavil u sebe na blogu. Díky moc, skutečně stojí za zamyšlení, jak se stavíme k příkazům a zákazům a jestli je nemeteme ze stolu příliš rychle a lacino..

Papo

Nás, jako budoucí stavební inženýry, mimojiné kantoři učili cosi o konstrukčních zásadách. Například při návrhu železobetonového stropu: předpokládám jeho budoucí zatížení a na toto zatížení výpočtem navrhnu potřebnou výztuž, a teď pozor, teď to přijde, teď nastupuje jedna z konstrukčních zásad – porovnání s minimálním množstvím výztuže – ikdyž výpočtem vyjde potřeba menší množství, musím navrhnout alespoň tolik, kolik mi říká ona zásada...

Blbě. Nemusím, dyť logicky – výpočet hovoří jasně, nejsu žádné tmář... no nemusím, v lepším případě se nic nestane, v horším případě pujdu sedět za zabití...

Já to „musíš“ necítím nijak negativně, nijak mě neomezuje, já „chci“, chci navrhovat kvalitně. Anebo mě to omezuje, tak tajně navrhuji ekonomičtěji podle přesného výpočtu a doufám, že se nic nestane... a nebo se začnu zajímat, kde se ten nesmyslný příkaz „o minimu výztuže“ vzal. Kupodivu to nebyla lobby hutních podniků, k zvýšení spotřeby svých výrobků. Důvod je krásně logický. Odpověď je křehký lom. Kdyby došlo k přetížení (strop by byl zatížen více, jak bylo uvažováno ve výpočtu), bez jakýchkoliv okolků a okamžitě by se zřítil. Ne tak v druhém případě, tam by nejdříve došlo k varování v podobě nadměrného průhybu, objevily by se trhliny... To dává lidem aspoň nějakou šanci.

A protože pro nás, pro statiky, je také lenost vlastní, nechce se nám znova a znova odvozovat a dokazovat, to co už bylo dokázáno anebo přinejmenším praxí bylo ověřeno(ne nadarmo se říká, že jediný statikovo štěstí je to, že konstrukce se nechová tak jak on si myslí, že se chová), řídíme se normovými předpisy. A možná že už neznáme jejich původ, tak se jimi řídíme „slepě“. A vůbec to nevadí. Alespoň do doby, než přijde nějaký investor a začne žadonit o ignorování, naprvní pohled nadbytečných pravidel (přece podle výpočtu je to ok, tak to, co ušetříme, o to se rovným dílem podělíme a budeme všeci spokojení).

A pak je pěkné, když takový investor kápne na člověka, který statice ještě trochu rozumí...

Jakákoliv podobnost (tohoto exkurzu do betonových konstrukcí) s čímkoliv je zcela náhodná.
A už jsem ti řekl, že se mi docela líbilo NEWS! Sex vede k dětem.. ? Říkám „docela“, páč já v tom slově „musíš“ a „příkaz“ cítím takové to.... jako: podivejte se na tu církev, to jsou zákazy a příkazy...
ikdyž možná je dobře, že se to tak cítí, aspoň v určitém období, když právě neznáme tu celou historii zákazu. On člověk v přítomnosti něžného pohlaví, přestává myslet, odkrví se mu mozek, a na nějaké doporučení by se lehce vykašlal.

A nakonec mě napadlo, při čtení Tvého článku, že jakmile nás začne tlačit nějaký zákaz, je to neklamné (dobré) znamení toho, že něco není vpořádku, že bysme měli zahájit „studia“.