Kumbaya, my lord, Kumbaya!

Musíš! Je to Boží přikázání

4. 3. 2009 7:50
Rubrika: Žvatlání

Tato úvaha mi přišla do vzkazu, autor(ka) si nepřál(a) být odhalen(a), nicméně bylo mi umžněno, abych to vystavil u sebe na blogu. Díky moc, skutečně stojí za zamyšlení, jak se stavíme k příkazům a zákazům a jestli je nemeteme ze stolu příliš rychle a lacino..

Papo

 

Nás, jako budoucí stavební inženýry, mimojiné kantoři učili cosi o konstrukčních zásadách. Například při návrhu železobetonového stropu: předpokládám jeho budoucí zatížení a na toto zatížení výpočtem navrhnu potřebnou výztuž, a teď pozor, teď to přijde, teď nastupuje jedna z konstrukčních zásad – porovnání s minimálním množstvím výztuže – ikdyž výpočtem vyjde potřeba menší množství, musím navrhnout alespoň tolik, kolik mi říká ona zásada...

Blbě. Nemusím, dyť logicky – výpočet hovoří jasně, nejsu žádné tmář... no nemusím, v lepším případě se nic nestane, v horším případě pujdu sedět za zabití...

Já to „musíš“ necítím nijak negativně, nijak mě neomezuje, já „chci“, chci navrhovat kvalitně. Anebo mě to omezuje, tak tajně navrhuji ekonomičtěji podle přesného výpočtu a doufám, že se nic nestane... a nebo se začnu zajímat, kde se ten nesmyslný příkaz „o minimu výztuže“ vzal. Kupodivu to nebyla lobby hutních podniků, k zvýšení spotřeby svých výrobků. Důvod je krásně logický. Odpověď je křehký lom. Kdyby došlo k přetížení (strop by byl zatížen více, jak bylo uvažováno ve výpočtu), bez jakýchkoliv okolků a okamžitě by se zřítil. Ne tak v druhém případě, tam by nejdříve došlo k varování v podobě nadměrného průhybu, objevily by se trhliny... To dává lidem aspoň nějakou šanci.

A protože pro nás, pro statiky, je také lenost vlastní, nechce se nám znova a znova odvozovat a dokazovat, to co už bylo dokázáno anebo přinejmenším praxí bylo ověřeno(ne nadarmo se říká, že jediný statikovo štěstí je to, že konstrukce se nechová tak jak on si myslí, že se chová), řídíme se normovými předpisy. A možná že už neznáme jejich původ, tak se jimi řídíme „slepě“. A vůbec to nevadí. Alespoň do doby, než přijde nějaký investor a začne žadonit o ignorování, naprvní pohled nadbytečných pravidel (přece podle výpočtu je to ok, tak to, co ušetříme, o to se rovným dílem podělíme a budeme všeci spokojení).

A pak je pěkné, když takový investor kápne na člověka, který statice ještě trochu rozumí...

Jakákoliv podobnost (tohoto exkurzu do betonových konstrukcí) s čímkoliv je zcela náhodná.
A už jsem ti řekl, že se mi docela líbilo NEWS! Sex vede k dětem.. ? Říkám „docela“, páč já v tom slově „musíš“ a „příkaz“ cítím takové to.... jako: podivejte se na tu církev, to jsou zákazy a příkazy...
ikdyž možná je dobře, že se to tak cítí, aspoň v určitém období, když právě neznáme tu celou historii zákazu. On člověk v přítomnosti něžného pohlaví, přestává myslet, odkrví se mu mozek, a na nějaké doporučení by se lehce vykašlal.

A nakonec mě napadlo, při čtení Tvého článku, že jakmile nás začne tlačit nějaký zákaz, je to neklamné (dobré) znamení toho, že něco není vpořádku, že bysme měli zahájit „studia“.

Sdílet

Komentáře

faun04 Milionkrát souhlasím!!!!<br />
Vždy, když se mi nějaký "příkaz" nezdá, řeknu si - pochází od moudřejších, než jsi ty, vzpírat se tomu by bylo pýchou.<br />
Onehdy mi přišlo ve vzkazu: "...skrze tu poslušnost, která je v tvé situaci dost těžká, ti toho Bůh strašně moc dal."<br />
Tak jsem si to dneska zase uvědomil.

spitfire spíš bych řekl, že tahle západní kultura jestli má vůbec nějaký smysl, tak proto, že mnozí dělají a jednají pečlivě a svědomitě i když už se to po nich nevyžaduje a nenařizuje (viz Danny Boyle a jeho příhoda z natáčení filmu The Beach). Není vůbec náhoda, že jsou přehlíženi právě proto, že jejich činnost je nenápadná, narozdíl od těch, kteří dávají denně světu na odiv svůj boj s nějakými pravidly... kdo sledoval kanadské dokumenty o leteckých a železničních haváriích, ví o čem mluvím... dábel má jméno rutina<br />
<br />
řídit se podle tabulek není hrdinství, to je profesní standard,

jenikjejenjeden O tom, že dodržim minimální vyztužení ale taky musim bejt sám v sobě přesvědčenej, každé pravidlo si musím "interiorizovat", přijmout ho za vlastní. Mně osobně nestačí jenom že to "někdo chytřejší" říká, ale vždy musím mít důvod nařízení přijmout za vlastní a být tímpádem přesvědčen o jeho správnosti. Existovalo v minulosti i spousta příkazů v církvi i jinde, které byly nesmyslné nebo přežily jako anachronismy a jenom jejich dodržováním se nic nezměnilo. Proti takovým je potřeba rebelovat...<br />
<br />
P.S. Nikdy jsem pořádně nepochopil posouzení výztuže na smyk, takže se taky nepouštim do žádnejch konstrukčních dobrodružství...

floweret Na přednášce se student zeptal profesora: "Jak se to mám naučit?".. všichni čekali odpověď typu "je třeba se naučit tabulku, vzorce, slovíčka, logiku, (doplnte další vhodné).." Profesor odpověďěl: "Musíte si to zamilovat"<br />
Když si zamiluju Boží zákon, bude mému srdci blízký, budu ho také dodržovat. Ne proto, že musím, ale proto, že chci, je od mého Milovaného.

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Nuvio