Kumbaya, my lord, Kumbaya!

Tichá chvíle stále naštvaného

15. 5. 2009 17:40
Rubrika: Žvatlání

Včera proběhla první chvíle ztišení se a modliteb v našem sboru (ne úplně první, ale po dlouhé době první). Když jsme s farářem Romanem plánovali tuto akci, nevěděli jsme kolik lidí dorazí. Plán zněl - necháme to Pánu, pozveme všechny a pokud Pán nedá, tak si uděláme modlitební chvíli pro sebe. V nedělním bulletinku byla pozvánka již dvě neděle předem, neděli před touto akcí na ní bylo upozorněno v ohláškách v rámci sekce "akce na příští týden" a den předem šel ještě email na milé farníky. Tolik k propagaci.

Myšlenka na "duchovní obnovu" v malém mi přišla na um, když jsem byl společně s Píseckými mládežníky navštívit Romana Dvořáka v jeho novém působišti v Protivíně. Společná modlitba stylem - vzývání Ducha svatého, díky, chvály, prosby - se mi strašně moc líbila, připomněla mi adoraci na Silvestra 2007 (tam se mi to líbilo z provedení, ne pro monstranci). I došel jsem s důvěrou za naším farářem Romanem a zeptal se ho, jestli ČCE má nějakou duchovní obnovu, nějakou akci tohoto rázu. Nemá. Zeptal jsem se, jak se v ČCE řeší aby člověk ve víře nevyhasnul, aby se posouval stále dál? Neřeší. Je to na každém faráři. A jak to udělat, abychom něco alespoň malého nabídli členům našeho sboru? Inu uspořádat již zméněnou chvíli ztišení a modliteb, kde by člověk alespoň trochu nabral inspiraci do vlastních modliteb, novou chuť. "Kreativní" modlitby jsou fajn, ale člověk na nich musí tvrdě pracovat, ostatně jako na všem.

Než se pustím do samotného průběhu, ještě jednu odbočku udělat prostě musím. Evidentně jsem ještě nevychladnul a jsem v ráži, takže se rád obuji do své milé, domovské ČCE. Slovo "KONCEPCE" je cizí slovo a mám pocit, že ani má osobní investice do slovníku cizích slov a jeho věnování synodní radě tomu nepomůže. Slovo "ŘÍZENÍ" se podle všech náznaků dá použít pouze ve vztahu k autu nebo nákláďáku a slovo SPOLUPRÁCE zřejmě příliš zavání společnou prací na panských pozemcích, tak se moc nepraktikuje. Snad jen upravená slova klasika mě můžou trochu utěšit: "Neplačte vy oči moje, ona za ta nemohla. Každá církev kopnout potřebuje, tak si ústa namlela, la la lá, tak si ústa namlela".

Začátek domluven na půl sedmou, v šest deset odcházím vyzvednou kamaráda Tomáše z ŘKC, kterého jsem chutě pozval a Roman zůstává osamocen. Vracíme se "za pět půl" a s radostí vidím, že nebudeme tři, ale že přišlo alespoň pár lidí, takže celkem nás bylo devět. Podle mě úspěch. Roman to připravil skvěle. Pro zahřátí jsme si na plátno pustili abecedu a vymýšleli, jak říkáme Bohu (resp. celé trojici) čímž jsme měli dobrý základ na oslování Boha v modlitbách. Dalším Bohem bylo velebení Boha, písnička, jiný námět - papír do ruky a napsat své hříchy na papírek. Papír a tužka to je jistota, člověk tak nemusí shromažďovat a vymýšlet najednou a hned měl krásný přehled co všechno natropil. Papírek pak roztrhat a vyhodit. Tomáš se mi smál, že evangelická zpověď se mu zamlouvá.. písnička a námět třetí - modlitby za církev. Každý napsal na papírek za co by se chtěl pomodlit, jen pár slov, pak se papírky zamíchaly a my se modlili také za to co si kdo vylosoval. Písnička a poslední kolo proseb zakončené písní. Celkově, čistý čas hodina a čtvrt příjemně stráveného času.

Dovolím si ještě maličké hodnocení v bodech:

  • pozitivum: písničky byly voleny citlivě k tématu
  • pozitivum: skvěle zvládnuté navození atmosféry
  • pozitivum: změny ve způsobu modliteb vedlo k tomu, že se lidé "nestihli nudit" resp. nemohli utíkat myšlenkama moc jinam
  • pozitivum: vhodně zvolený čas kdy lidé stihli přijít po práci, po škole a neměli pocit, že je to dlouho do noci
  • pozitivum: příjemně strávený čas modlitbou s inspirací pro modlitby další
  • negativum: moc jsem Romanovi s přípravou nepomohl, což je špatně, farář by neměl všechno dělat sám
  • negativum: přišli především lidé co se nebojí modlit nahlas a veřejně. sestry a bratry co jsou více introvertní  se nám nepodařilo přilákat
  • konstatování: velice vysoko posazená laťka
  • konstatování: protože to byl "úvodní pokus" bude potřeba vytvořit koncepci
  • konstatování: přítomní lidé reagovali veskrze pozitivně

Jakkoliv si říkáme "sestro" a "bratře" tak jeden z nejmocnějších nástrojů na vytváření společenství - společnou modlitbu, prakticky přehlížíme. Škoda. Jak říkal Roman v předmluvě:

"Modlitba nás spojuje, vytváří nejintimnější vztah mezi tím ke komu se modlíme, nejintimnější vztah s tím za koho se modlíme, a nejintimnější vztah s kým se modlíme".

Sdílet

Komentáře

Eleeshebat Já myslím, že to není jen chyba církve jako vedení. Duchovní obnovu lidem nepřikážeš. A znám pár dsborů, kde to farář/ka zkoušeli, ale lidi je naprosto (když to řeknu takhle) vyfakovali. Holt v naší církvi je demokracie a když ti staršovstvo řekne, že "tohle teda né", tak s tím jako jednotlivec moc nenaděláš. Čímž nechci říct, že se mi tvůj nápad nelíbí. Je to super.<br />
I když já bych třeba nepřišla. Však to znáš...evangelíci a nějaké veřejné projebvy víry. My se stydíme, bereme to hodně vnitřně. Vím, že mi dělá problém už jenom se modlit nahlas s ostatními členy rodiny...a řekla bych, že tak to má naprostá většina evangelíků. A nemyslím si, že je to úplně špatně...jsme holt jiní :)

metyn Je zvolená nová synodní rada, tak doufej

Daliluh Přijde mi, že Papo hledá způsoby, jak něčí víru obnovit, případně někomu víru předat, ukázat. A tohle je jeden z nejlepších způsobů. Víru nemáme žít pro sebe, ale pro druhé (i když je to povětšinou těžké;-) ).

Janiczek Eleeshabat: je to problém nejen evangelíků - minimálně my adventisté s tím bojujeme taky.<br />
Zajímalo by mě, proč vlastně. Když na to totiž přijde, tak člověk zjistí, že to "nebylo až tak strašné." Možná to je tím, že když se modlíme o samotě, tak jen v duchu?<br />
Tímpádem modlení se nahlas, na veřejnosti, je něco "nového" - něco, z čeho máme (ikdyž bezdůvodně) stres, který se dá odbourat (tipuju) častým opakováním?

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Nuvio