Kumbaya, my lord, Kumbaya!

Krátké povzbuzení ke zpovědi

12. 7. 2011 0:20
Rubrika: Konfesní úvahy

Kniha Svornosti; Větší katechismus Dr. Martina Luthera; přídavek: Krátké povzbuzení ke zpovědi:

"... ve srovnání s dřívějšími poměry jsme ve trojím pohledu obdarovaní: zpověď nemusíme konat z přinucení a ze strachu; jsme zbaveni i mučivé povinnosti přesně vypočítávat všechny hříchy; nadto máme také výhodu, že víme, jak lze zpovědi uživovat spasitelně, k útěše a k posílení našeho svědomí.

  To však nyní ví každý. A dokonce se v tom kdekdo vyučil až příliš dobře, takže dnes si dělá, co chce, a svou svobodu si vykládá tak, jako by se již neměl (ano nesměl!) zpovídat vůbec. ... Jenže takováto prasata, jak jsem řekl, neumějí s evangeliem zacházet, a tak se z něho nemají co těšit, ale měla pěkně zůstat pod papežem a nechat se prohánět a trápit, aby se musela zpovídat a postit atd. ještě více než dříve. Vždyť ten, kdo evangeliu ani nevěří ani z něj nežije a nečiní to, co by křesťan měl, ten by z něj neměl mít ani užitek. Co by to bylo mělo být zač, aby sis toho jen užíval, ale nic bys pro to neudělal a nic na to nevyložil?" - výňatky ze strany 461

(opravdu mám chvílemi pocit, že se buď lidé nemění nebo byl Luther věštec a dokázal nadčasově pojmenovat problémy, které nastanou)

"Kdybys byl křesťanem, měl bys z něho (evangelia) mít takovou radost, že bys běžel i víc než sto mil a nedal by ses nutit, nýbrž bys sám přišel, abys nás pohnul k rozhřešení. ... Nikoho nenutíme, ale měli bychom snášet, aby se na nás naléhalo, ať jen zpovídáme - stejně jako se po nás žádá, ať kážeme a vysluhujeme svátosti.

Takže nabádám-li tě ke zpovědi, nedělám nic jiného, než že tě nabádám, abys byl křesťanem. Pohnu-li tě ke křesťanství, přivedu tě zajisté i ke zpovědi. Neboť ti, kdo chtějí být opravdu poctivými křesťany a touží, aby se zbavili hříchu a nabyli radostného svědomí, mají pravž hlad a žízeň, takže chňapou po chlebu jako štvaná zvěř spalovaná horkem a žízní, jak se říká v žalmu ... Hleď, takto by bylo zapotřebí vyučovat o zpovědi. Pak by k ní byl omožno vzbudit takovou chuť a lásku, že by za námi lidé chodili a běhali víc, než by se nám chtělo. Papežence necháme, ať mučí sebe i druhé, kteří tohoto pokladu nedbají a sami před sebou jej zamykají. My však pozdvihněme ruce, abychom chválili Boha a děkovali mu, že jsme přišli k takovémuto poznání milosti." - výňatky ze stran 464-465

(poté, co vynechám kritiku dobové praxe církve mám krásný echt-evangelický text se spoustou důvodu, proč jít ke zpovědi)

Ještě někdo něco proti zpovědi, drazí bratři evangelíci?

 

Zobrazeno 3617×

Komentáře

tvi

p5> Jenže poslušnost je nejvyšší ctnost,

tvi> to zní dost hrozně. Přípomíná mi to "Meine Ehre heißt Treue". Myslel jsem ostatně, že pro katolíky jsou nejvyššími "ctnostmi" víra, naděje a láska (přiznám se také, že antický aristotelsko-stoický koncept ctností mám problém vidět beze zbytku kompatibilní s biblickým myšlením).

p5> Šel snad Pán Ježíš svrhnout velekněze a starší

tvi> to ne, ale přišel pro to, aby kazil skutky ďáblovy a papež se v 15. a 16. století nejen Lutherovi jevil jako ztělesnění apokalyptického Antikrista. Pokoušel jsem se Vám naznačit, že budovatelsko-stachanovské metody obnovy církve prostřednictvím vlastního sebemrskačství neměly žádný nebo jen krátkodobý efekt. To samé "reformní" koncily. Je to logické, protože (pokud jste dnes poslouchal evangelium) do každého dobrého Božího díla ďábel naseje nějaký koukol - i do Reformace (kterou já za dobré Boží dílo považuji, byť Vám neberu právo na opačný názor) - koukol nejednoty, která vedla k roztříštění reformačního hnutí na nesčíselné proudy.

p5> Dosáhli snad sjednocení církve, nebo započali její tříštění?

tvi> církev se, můj milý, tříští už od dob apoštolů, jak je možno číst v Bibli. Mohlo by se také říci, že tříštění církve započali římský papež s cařihradským patriarchou r. 1054 v době, kdy o reformaci nebylo ani vidu ani slechu. A rozhodně nebylo cílem reformátorů zakládat nějaké nové, "své" církve, nýbrž napravit tu stávající. Ony "nové" církve byly v podstatě místní církve, které přijaly reformační program (v luterském případě, v reformovaném vznikaly denominace, které zakládal každý, kdo měl díru do zadnice).
Celkově Reformace vpodstatě skončila patem, od kompromisního Augsburského míru z r. 1555 se věci v podstatě nikam neposunuly. Nenapravila celou církev, ale ani se samovolně nerozpadla. Protireformace v některých zemích dosáhla jen Pyrrhových vítězství: náboženské násilí například v Čechách nebo ve Francii vedly jen k pokrytectví a nejprve skrývanému, později zcela otevřenému antiklerikalismu a bojovnému ateismu.

Ester

Tvi "Origenes - kompletní chlap"....to, co se říkalo, že se sám vykastroval, prý zdaleka není tak jistý....ptala sem se na to před časem odborníka na patrologii....

Zobrazit 54 komentářů »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Nuvio