Nejsem jedináček. Mám tři sourozence, všechny mladší. Té nejmenší sestřičce je 12 let, brzy jí bude 13 (na to se prý nesmí zapomínat!) a stejně jako tu starší, mám ji moc rád. Bývá těžké s ní hovořit, jakkoliv mám oproti rodičům bezesporu spoustu trumfů v ruce, nicméně jsem hrdý na to, že si je dobře vědoma, že za mnou nebo Mirkou může kdykoliv přijít a zeptat se, povídat si, jakkoliv je jí to blbé.
Protože jsem starší bráška, mám cilné nutkání ji chránit před vším, co by ji mohlo ohrozit, jenže zároveň si uvědomuji, že je to její život a já do něj nesmím zasahovat více, než mi ona dovolí. Je bolestivé dívat se na to, jak dělá přešlapy a chyby, které by dělat nemusela, jen kdyby si řekla.. Je nesmírně potěšující, kdykoliv se ke mně obrátí, kdykoliv je ke mně upřímná. kdykoliv po mně něco chce.
Prý jsme děti Boží a naše láska se jistě nedá srovnávat s láskou, jakou nás miluje Bůh - jak velká je pak jeho bolest a radost?
ty bláho, signály... málem jsem zapomněl :-D A tady furt ty samý ksichty. Sometimes you wanna go where everybody knows your name... :-D http://www.youtube.com/watch?feature=endscreen&NR=1&v=iqaSWj8ygrc
No, my jsme úspěšně zapomněli na tebe... teda až do této chvíle :D
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.